Vonná vykuřovadla

Vonná vykuřovadla jsou používána již od pradávna. Vykuřovadla jsou původní, tradiční formou aromaterapie. Patří mezi ně nejen byliny a koření, ale také několik dřevin a pryskyřice. Účinky jsou většinou podobné až stejné, i když je jejich použití odlišné. Vykuřování je v mnoha šamanských tradicích považováno za léčivý rituál, kdy „duch“ zápalné rostliny prodává svou sílu líčení prostřednictvím kouře. K čemu jinému ještě slouží tento posvátný rituál vykuřování? Podle použitého vykuřovadla slouží k uvolnění smyslů, inspiraci, prohloubení zažitého prožitku, propojení s našim vnitřním průvodcem, intuicí, ale i na očištění ducha těla a okolního prostoru.

Šamanské svazky, jednoduchá vykuřovadla

Vykuřování šamanskými svazky odstraňuje špatnou energii a láká dobrou, uzdravuje tělo, naplňuje člověka pozitivní životní silou a prohlubuje jeho vědomí i ducha. Proč patří šamanské svazky k jednoduchým vykuřovadlům? Neboť je stačí na jednom konci zapálit, sfouknout oheň a pohybem ruky s tímto svazkem jen jemně mávat a nechat kouř rozplývat se do okolního prostoru. Kromě toho jej můžete pálit i jinými způsoby: na uhlíku, ve vytápěcí míse, v kadidlech, v miskách na šamanské svazky a nebo v mušli, záleží jen ne vašem výběru.

Šamanské svazky mají nejlepší účinky ve směsích s jedním z více druhů šalvěje, rozmarýnem, jalovcem nebo levandulí.

Při vykuřování prostorů, předmětů nebo osob se odpradávna doporučuje vonný kouř pohybem ruky rozproudit na čtyři světové strany, tehdy dosáhnete nejlepšího účinku vykuřovadla. Čtyři světové strany představují čtyři živly a strážce duchů zvířat, která jsou vykuřováním přivolávána na pomoc.

Sever = zem, bílý buvol, přináší ochranu, dává poznání života, smrti a znovuzrození

Jih = voda, kojoti, přináší moudrost a ovládá emoce

Východ = vzduch, orel, prozíravost, inspirace, ochrana

Západ = oheň, medvěd, síla, statečnost, odvaha

Vykuřovadla a vykuřovací rituály

Topné svazky během svých očistných rituálů využívali již původní severoameričtí Indiáni. V Nepálu a Tibetu se využívali a nadále využívají jako prostředek k uctívání místních bohů pro změnu vonné provázky, nazývané také duphaya (nám známé jako vonné tyčinky)

V těchto vysokohorských oblastech si je sami ručně vyrábějí ze vzácných himalájských bylin a vonných dřev, které nadrtí na jemný prach, zabalí do rýžového papíru a omotají tenkou nití nebo „zapletou“ do culíku více kusů. Kromě rituálního vykuřovaní používají tyto provázky také během modlení, pro meditaci a také k zmírnění stresu a navození spokojené atmosféry. Podobně jako šamanské svazky se doporučuje je zapálit, sfouknout oheň a nechat pomalu spalovat v nehořlavé nádobě na vykuřovaní.